MOLOSS CLUB CZ

Překlad: Ing. Hana Petrusová

PRESA CANARIO

ZEMĚ PŮVODU : ŠPANĚLSKO

DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARDU : 26.11.2018

POUŽITÍ: Hlídací pes používaný pro ochranu dobytka

KLASIFIKACE FCI: Skupina 2: Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi.

Sekce 2.1 Molosská plemena typu mastifa.

Bez pracovní zkoušky

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED : Pes molossoidního typu, pocházející z ostrovů Tenerife a Gran Canaria (Kanárské ostrovy). Je pokládán za výsledek křížení mezi “majorero”, původním prehispánským psem těchto ostrovů, a dalšími molossy dovezenými na Kanárské ostrovy. Toto křížení dalo vzniknout etnické skupině psů typu mastifa střední velikosti, žíhaného nebo plavého s bílými znaky, se specifickou molossoidní stavbou těla, ale přesto mrštného a silného, s energickým temperamentem, věrného, robustního a živého. Během 16. a 17. století počet těchto psů značně vzrostl a četné zmínky v historických textech z doby před dobytím ostrovů, především v “Cedularios del Cabildo” (obecní sčítací registry) dokazují jejich využití jako hlídacích psů a ochránců dobytka.

CELKOVÝ VZHLED: Středně velký molossoidní pes přímočarého profilu s černou maskou. Robustní a vyvážených proporcí.

DŮLEŽITÉ PROPORCE : Trup je delší, než je kohoutková výška – tento znak je patrnější u fen.

Poměr mozkové části lebky k obličejové je 60:40%. Šířka lebky činí 3/5 celkové délky hlavy. Vzdálenost od lokte k zemi by měla být 50% výšky v kohoutku u psů a o něco méně u fen.

POVAHA/TEMPERAMENT : Rozvážný vzhled, pozorný výraz. Obzvláště přizpůsobený ke hlídání a tradičně užívaný k pasení dobytka. Vyrovnaný temperament a velmi sebevědomý. Tlumený a hluboký štěkot. Poslušný a poddajný vůči členům rodiny, velmi oddaný svému pánovi, ale může být nedůvěřivý k cizím osobám. Sebejistý, ušlechtilý a poněkud odměřený. Ve střehu má pevný a ostražitý postoj.

HLAVA: Mohutná, brachycefalického typu, kompaktního vzhledu, krytá silnou kůží. Má tvar kupředu lehce prodloužené krychle. Horní linie mozkovny a nosního hřbetu jsou paralelní nebo mírně sbíhavé.

MOZKOVNA:

Lebka : Mírně klenutá v příčném i podélném směru. Čelní kost je plochá. Šířka je téměř shodná s délkou. Výrazné jařmové oblouky s dobře vyvinutými lícními a žvýkacími svaly, ale ne nápadnými; kryté volnou kůží. Týlní hrbol jen lehce naznačený.

Stop: Stop výrazný ale ne přehnaný. Čelní rýha mezi nadočnicovými oblouky je dobře patrná, dosahuje přibližně do dvou třetin lebky.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba : Široká, silně černě pigmentovaná. V jedné linii s nosním hřbetem. Nozdry velké, aby umožnily dobré dýchání.

Tlama: Kratší než mozkovna, normálně tvoří okolo 40% z celkové délky hlavy. Šířka odpovídá 2/3 šířky lebky. Má velmi širokou základnu a lehce se zužuje směrem k nosní houbě. Nosní hřbet plochý a rovný, bez náznaku brázd.

Pysky: Horní pysk visící, i když ne příliš. Při pohledu zepředu se horní a dolní pysky setkávají a tvoří obrácené V. Pysky mírně odchýlené.Vnitřní strana pysků tmavě pigmentovaná.

Čelisti/Zuby: Nůžkový skus nebo mírný předkus, max. 2mm. Klešťový skus je přípustný ale nežádoucí, kvůli způsobované zubní erozi. Špičáky postavené daleko od sebe. Zuby jsou velké a pevně usazené. Velké stoličky, malé řezáky, dobře vyvinuté špičáky.

OČI: Mírně oválného tvaru, střední až velké. Posazené daleko od sebe, ani zapadlé ani vystupující. Oční víčka černá a pevně přiléhající, nikdy ne povislá. Barva očí od tmavé po střední hnědou, v závislosti na barvě srsti. Oči by nikdy neměly být světlé.

UŠI: Střední velikosti, daleko od sebe posazené, s krátkou a jemnou srstí. Přirozeně spadají po stranách hlavy. Pokud jsou složené, pak do tvaru růžového listu. Uši jsou nasazené mírně nad úrovní očí. Uši nasazené příliš vysoko a velmi blízko u sebe jsou považované za neobvyklé. V zemích, kde je dovoleno kupírování, musejí být upravené uši vztyčené.

KRK: Kratší než je délka hlavy. Kůže na spodní straně krku je volná, tvoří mírný lalok. Krk je mohutný a rovný, má tendenci být válcovitý a svalnatý.

TRUP: Dlouhý, široký a hluboký.

Horní linie: Rovná, bez deformací a držená dobře vyvinutými, ale sotva patrnými svaly. Mírně stoupá od kohoutku k zádi. Výška v zádi je o 1 – 2 cm větší než výška v kohoutku.

Záď: Střední délky, široká a oblá. Nemá být dlouhá, protože by to mohlo omezovat pohyb. U fen je záď obvykle širší.

Hrudník: Má velkou kapacitu a dobře vyvinuté hrudní svaly. Při pohledu jak zepředu tak z boku by měl být hluboký nejméně k loktům. Obvod hrudníku se obvykle rovná kohoutkové výšce + 45%. Hrudní koš dobře klenutý.

Spodní linie a břicho: Břicho mírně vtažené, nikdy ne visící. Slabiny jen mírně naznačené.

OCAS: U kořene silný, zužující se ke špičce. Sahá ke hleznům, ale ne níže. Středně vysoko nasazený. V akci se zvedá šavlovitě vzhůru, ale bez stáčení nebo naklánění směrem k hřbetu. V klidu visí rovně s mírně zahnutou špičkou.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY:

Plece: Dobře položené vzad.

Nadloktí: Dobře zaúhlená, šikmá.

Předloktí: Dobře vyvážená, rovná. Silné kosti a dobré osvalení.

Lokty: Nesmějí být ani příliš přiložené k žebrům ani vybočovat.

Nadprstí: Velmi pevná a mírně šikmá.

Přední tlapy: Kočičí s okrouhlými prsty, ne příliš sevřenými. Dobře vyvinuté a černé polštářky. Drápy jsou tmavé; bílým drápům je třeba se vyhnout, ačkoliv se mohou objevit ve spojitosti s barvou srsti.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zezadu silné a rovnoběžné, bez vychýlení.

Stehna: Dlouhá a dobře osvalená.

Kolena: Zaúhlení ne příliš výrazné, ale nemělo by být nedostatečné.

Nárty: Vždy kolmo postavené.

Zadní tlapy: O něco delší než přední tlapy, jinak stejné.

CHOD/POHYB: V pohybu je presa canario mrštný a pružný pes, pohyb je velmi prostorný, krok dlouhý. Ocas nízko nesený, hlava nesená jen mírně nad úrovní hřbetu. Při vzrušení jsou hlava i ocas nesené vysoko.

KŮŽE: Silná a pružná. Volnější na krku a kolem něj. Při vzrušení tvoří kůže na hlavě symetrické vrásky, které se vějířovitě rozbíhají od čelní rýhy.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Krátká, hrubá, ploše přiléhající, bez podsady (může se objevit na krku a zadní straně stehen). Spíše drsná na dotek. Velmi krátká a jemná na uších; poněkud delší na kohoutku a na zadní straně stehen.

Barva: Všechny odstíny žíhané, od teplé tmavě hnědé po světle šedou nebo plavou. Všechny odstíny plavé až po pískovou. Bílé znaky jsou přípustné na hrudi, u báze krku nebo na hrdle, na předních tlapách a prstech zadních tlap, ale tyto by měly být minimální. Maska vždy černá a neměla by přesahovat úroveň očí.

VÝŠKA A HMOTNOST:

Kohoutková výška

Psi : 60 -66 cm

Feny: 56 -62 cm

U velmi typických jedinců je přijatelná tolerance 2 cm nad i pod tyto limity.

Hmotnost:

Minimum: Psi: 50 kg, Feny:40 kg

Maximum: Psi:65 kg, Feny: 55 kg

VADY

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.

Klešťový skus.

VÁŽNÉ VADY:

• Vada je považována za vážnou, pokud ovlivňuje výraz a omezuje typ psa.
• Nesprávné proporce hlavy.
• Extrémně sbíhavé linie mozkovny a nosního hřbetu (příliš výrazný stop).
• Bedra a kohoutek stejné výšky.
• Nekorektní postavení končetin.
• Kvadratická stavba těla.
• Trojúhelníková hlava, úzká (nemá tvar krychle).
• Tenký, zakroucený nebo deformovaný ocas. Vysoko nasazený.
• Pronesený nebo klenutý hřbet.
• Světlé (žluté oči), velmi blízko u sebe nebo šikmé, zapadlé nebo vystupující.
• Přílišný předkus.
• Nedostatečná maska.
• Chybějící zuby (s výjimkou P1).

VYLUČUJÍCÍ VADY

Agresivita nebo přehnaná bázlivost.

Každý jedince jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.

• Zcela nepigmentovaná nosní houba.
• Nepřijatelné bílé znaky.
• Podkus.
• Záď níže než kohoutek. Klesající horní linie.
• Modré oči nebo nestejná barva očí.
• Kupírovaný ocas.

• Pozn.:

• Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.
• Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.