Standard   Krycí psi   Šampioni   Odkazy   Nahlášené vrhy   Inzerce Prezentace krycích psů

Vážení chovatelé a majitelé argentinských dog!!!!

Rádi bychom upozornili na problematiku hluchoty, nejen oboustranné ale i jednostranné.
Chováme Argentinské dogy, kde bohužel hluchota není až tak neobvyklá. Byli by jsme rádi, aby audiometrické vyšetření (BAER test), které jako jediné spolehlivě odhalí hluchotu, bylo povinné.
Jednostranná hluchota je stejně nebezpečná pro chov jako oboustranná hluchota!!!(nesmíme zapomenout ,že hluchota je plně geneticky dědičná !!!)
 Je jasné, že audiometrické vyšetření nepatří mezi nejlevnější a může se stát, že odhalí ve vrhu krutou pravdu, kdy  štěňata  jsou jednostranně či oboustranně hluchá. Každý, kdo absolvoval BAER test a měl jednostranně či oboustranně hluché štěně, tak ví,  co máme na mysli.
Musíme si uvědomit,  že BAER test nám pomáhá vyselektovat zdravé jedince. Berme v úvahu, jak nebezpečným se může stát hluchý pes pro své okolí (srážka s autem, pokousání z leknutí, atd..). To samé se může stát ,ale i u jednostranně hluchého psa, který třeba bude ležet hlavou na straně kde slyší. Reakce při leknutí, kdy pes na druhé ucho neslyší může být dosti závažné.
Myslíme si, že cílem každého opravdového chovatele je chovat zdravé a kvalitní jedince. Nedopustˇme tedy, aby se chov AD, či jiných bílých plemen, stal  jako např. chov dalmatinů před zavedením povinných BAER testů.
Položme si otázku. Co je lepší? Vědět,  že ve vrhu máme slyšící štěňata a novým majitelům taková štěňata s čistým svědomím můžeme dát  a nebo, že máme štěňata u kterých si nejsme jisti jestli slyší nebo ne a novým majitelům tyto štěňata dáváme jako 100% zdravá, aniž by jsme si byli jistí?

Přejeme všem hodně chovatelských úspěchů
Jana a Daniel Haldovi
CHS Argentinských dog Blanský les
www.blanskyles.info

 Audiometrické  vyšetření BAER

Postižení zvířat vrozenou hluchotou bylo dokumentováno již v minulém století (Rawitz 1886 u plemene dalmatin). Hluchota je vázána u zvířat s bílou srstí na absenci nebo nedostatek melanocytů, jež jsou potřebné pro normální vývoj vnitřního ucha. Tato hluchota je neléčitelná, je však možno ji regulovat  a snížit její výskyt kontrolovaným chovem.

Klinické projevy hluchoty jsou závislé na tom, jedná li se o postižení jednostranné či oboustranné.U bilaterálně hluchých jedinců můžeme pozorovat potíže s orientací, lekavost mnohdy doprovázenou nervozitou až agresivitou. Prakticky neodlišitelní jsou jedinci slyšící na obě uši od jedinců jednostranně hluchých. Toto rozlišení je možné pouze za použití speciální vyšetřovací metody k testaci sluchu: BAER , brainstem auditory evoked potentials - respons, tedy snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene.

Rozšíření hluchoty v populaci dalmatinů se pohybuje přibližně od 6% do 8% oboustranně hluchých jedinců a 18% až 21% jednostranně postižených jedinců. Z daných údajů tedy vyplývá, že téměř každý třetí dalmatin je postižen! V populaci bílých koček není dostatečné množství studií, ale předpokládá se situace dokonce o něco horší.

Genetické pozadí přenosu hluchoty není zatím přesně determinováno. Na základě publikovaných klinických studií a experimentů lze však postulovat základní hypotézu: Pravděpodobně se jedná o polygenní přenos, na vývoji hluchoty se tedy podílí více genů.

Možnosti ovlivnění výskytu postižených jedinců v populaci vychází z výsledků prováděných studií a experimentálních páření:  Bylo prokázáno, že výskyt oboustranně i jednostranně hluchých jedinců je signifikantně nižší při páření dvou oboustranně slyšících jedinců. Takto kontrolovaným chovem lze snížit prevalenci postižených jedinců v populaci pod 15%, přičemž výskyt oboustranně hluchých zvířat by měl klesnout pod 4%.

Jak již z textu vyplývá, lze oboustranně slyšící jedince identifikovat pouze za pomoci audiometrického vyšetření (BAER). V současné době již řada Evropských klubů požaduje audiometrické vyšetření u zvířat zařazovaných do chovu, či předváděných na výstavách.

Petr Šrenk DVM, Dipl.ECVN, Klinika Jaggy, Brno

V tomto krátkém sdělení bych se rád dotknul jednoho problému, který je v praxi opomíjen, neboť jeho přímá souvislost s ohrožením "zdraví" a života postiženého jedince není na první pohled zřejmá. Mnozí z těchto pacientů však končí svůj život následkem "náhodných" kolizí s automobilem a nikdo nepátrá, jestli pravou příčinou úrazu nebyl jiný zdravotní handicap. Jiným osudem takto postižených zvířat může být "agresivita" s následnou euthanásií "lekavého" jedince. Rád bych touto cestou upozornil na hluchotu, jako na klinický problém, který nepřímo ohrožuje postiženého jedince I jeho okolí.
Postižení vrozenou hluchotou lze nejlépe přiblížit na plemeni dalmatin, kde bylo dokumentováno již v minulém století (Rawitz 1896). Hluchota je vázána stejně jako u ostatních plemen s bílou srstí na absenci nebo nedostatek melanocytů, jež jsou potřebné pro normální vývoj vnitřního ucha. Tato hluchota je neléčitelná, je však možno ji regulovat  a snížit její výskyt v populaci kontrolovaným chovem.
Alfabetický seznam plemen postižených kongenitální hluchotou:
Anglický setr, akita, argentinská doga, australský honácký pes, bígl, bernardýn, border collie, bostonský teriér, boxer, bulldog, bullteriér, dalmatin, dobrman, doga, foxteriér, knírač, kokršpaněl, kólie, německý ovčák, kuvaš, pitbulteriér, pointer, rhodézský ridgeback, rottweiler, sealyham teriér, sibiřský hasky, skotský teriér, staroanglický ovčák, velký pyrenejský pes, trpasličí pudl, west highland white terrier a další.
Klininické projevy hluchoty jsou závislé na tom, jedná li se o postižení jednostranné či oboustranné.U bilaterálně hluchých zvířat můžeme pozorovat potíže s orientací, nereagování na akustické podněty, lekavost mnohdy doprovázenou nervozitou až agresivitou. Tyto deficity však ve většině případů zůstávají maskovány, pokud jsou štěňata držena pohromadě a jedinci hluší tak "kopírují" chování jedinců slyšících. V případě kombinace hluchoty s vestibulárním syndromem (popsáno u plemene dobrman) se potom přidružuje šikmé držení hlavy, vrávoravý a nejistý postoj s ataxií všech čtyř končetin, případně vestibulárním strabismem.
Praktickým, klinickým vyšetřením jsou jedinci jednostranně hluší od jedinců slyšících na obě uši téměř neodlišitelní. Toto rozlišení je možné pouze za použití speciální vyšetřovací metody k testaci sluchu: BAER , brainstem auditory evoked potentials - respons, tedy snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene.

Rozšíření hluchoty v populaci dalmatinů se pohybuje přibližně od 6% do 8% oboustranně hluchých jedinců a 18% až 21% jednostranně postižených jedinců. Z daných údajů tedy vyplývá, že téměř každý třetí dalmatin je postižen! U ostatních plemen jsou údaje o výskytu hluchoty spíše na úrovni jednotlivých sdělení, než na bázi rozsáhlé detekce v dané populaci. Co se týče bílých koček jsou dostupné údaje opět omezeny vůlí chovatelských klubů provádět seriózní, nezávislá šetření. Z dostupných prací však vyplývá, že výskyt hluchoty lze očekávat někde na hranici 50%!

Genetické pozadí přenosu hluchoty není zatím přesně determinováno. Na základě publikovaných klinických studií a experimentů lze však postulovat základní hypotézu: Pravděpodobně se jedná o polygenní přenos, na vývoji hluchoty se tedy podílí více genů.

Možnosti ovlivnění výskytu postižených jedinců v populaci vychází z výsledků prováděných studií a experimentálních páření:  Bylo prokázáno, že výskyt oboustranně i jednostranně hluchých jedinců je signifikantně nižší při páření dvou oboustranně slyšících jedinců. Takto kontrolovaným chovem lze snížit prevalenci postižených jedinců v populaci pod 15%, přičemž výskyt oboustranně hluchých zvířat by měl klesnout pod 4%.

Jak již z textu vyplývá, lze oboustranně slyšící jedince identifikovat pouze za pomoci audiometrického vyšetření (BAER). Touto metodou zaznamenáváme akustické evokované potenciály. Před provedením vlastní testace jsou zvířata podrobena klinickému a neurologickému vyšetření  a uvedena do mírné sedace, případně narkózy. Uši jsou nejprve prohlédnuty otoskopem a v případě nutnosti také vyčištěny. Po té je kačdé ucho stimulováno přes přiložená sluchátka zvukovým signálem o intenzitě 90 dB a frekvenci 20 HZ. Takto vyvolané elektrické potencižly sluchové dráhy jsou pak odváděny jemnými jehličkovými elektrodami, umístěnými pod kůží na hlavě. U zdravých zvířat se pak objeví typická křivka, čítající 5 vln. V případě psa postiženého kongenitální hluchotou pak pozorujeme pouze vodorovnou linii. Testaci štěňat lze provádět již od stáří šesti týdnů.
 V současné době již řada Evropských chovatelských klubů požaduje audiometrické vyšetření u zvířat zařazovaných do chovu, či předváděných na výstavách.
 
Děkujeme Veterinární Klinice JAGGY www.jaggy.cz  za poskytnutí tohoto článku

Žádost o zavedení povinného audiometrického vyšetření u odchovů v ČR plemene argentinská doga.

Tímto oficiálně žádáme o zavedení povinného testu na hluchotu ( BAER test) u odchovů plemene argentinská doga.

CHS Blanský les
CHS Collins Molosse
CHS El Nuestro Compaero
CHS Loma del Diablo
CHS Smutné povodí
CHS Tatanka Psica
CHS de Nube Blanca
a budoucí majitelé CHS : K. Koczkásová, R. Sendrei, M. Vlček, I. Slámová, D. Podlipná, P. Horáček, A. Dolejšová, A. Weberová, A. Persinová, ......


Všichni ví co je to BAER test a jak je důležitý pro další vývoj našeho plemene, všichni souhlasí se zavedením pro odchovy, v budoucnu i jako podmínku pro uchovnění.

Moloss Club CZ se přiklání k povinnému audimetrickému testování štěňat a zahájí jednání s KMDPP, v rámci sjednocení chovatelských podmínek.