Hlavní sponzor
MC CZ 2004

Domů
Nahoru
Moloss v nouzi
Vaše názory
Mapa stránek

ČMKU

ČKS

Stránka opuštěných psů:

Toto španělské národní plemeno bylo prozatímně uznáno FCI v červnu roku 2001. (Původní standard najdete zde.) Jde o plemeno velké ostrosti vůči lidem i zvířatům, proto je třeba při výchově mimořádné důslednosti. Vzhledem k izolovanosti Kanárských ostrovů celkově i mezi sebou se typy psů z jednotlivých ostrovů značně liší. Španělé se navíc pokoušeli plemeno regenerovat za pomoci dalších plemen, takže některé linie jsou od ideálu standardu značně vzdáleny.

Standard plemene
Kanárská doga
Dogo Canario

Původ: Španělsko

Datum zveřejnění platného originálního standardu: 04/06/2001

Použití: obranář a hlídací pes (pro hlídání hovězího dobytka)

Klasifikace FCI:
           Skupina II   pinčové a knírači- molossové – horští psi a švýcarští horští a salašničtí psi
           Část 2.1:      Molossové, dogovití

Krátce z historie:

Molossoidní pes, původem z Kanárských ostrovů (Tenerife a Gran Canaria). Vznikl křížením prehispánského pastýřského psa „Majonero“, pocházejícího z Kanárských ostrovů, s molossoidními psy, kteří byli na ostrovy přivezeni.

Tímto křížením vznikla národní skupina dogovitých psů, kteří jsou střední velikosti, barvy žíhané tygrované nebo plavé s bílými skvrnami, robustní konstituce, příznačné pro molosského psa, ale přitom jsou hbití a silní, velmi temperamentní, otužilí, povahou čilí a věrní.

V 16. a 17. století se počet těchto psů značně zvýšil; existují o tom četné zmínky v historické literatuře a ve sbírkách královských nařízení, kde se vysvětluje, jakou úlohu tito psi mají – jsou určeni hlavně k vedení a hlídání stád dobytka, a rovněž pro potřeby řezníků, kterým pomáhali ovládat dobytek.

Celkový vzhled:

Molossoidní pes střední velikosti, celkově harmonický, z profilu pravoúhlý, s černou maskou. Robustní a správných proporcí. Je lehce obdélníkový, trup je delší než kohoutková výška; tato tendence je poněkud zřetelnější u fen.

temperament / chování:

Tento pes má vážný vzhled a pozorný pohled. Má mimořádné vlohy pro hlídání a tradičně pro vedení a ovládání stád dobytka. Jeho temperament je vyrovnaný, je sebejistý. Těžký a silný štěkot. V rodině je mírný (trpělivý) a ušlechtilý, velmi láskyplný ke svému pánovi, ale vůči cizím je nedůvěřivý.

Velmi sebejistý výraz, vznešená povaha a trochu si udržuje odstup. Je-li v pohotovosti, jeho počínání je velmi rozhodné a pohled bdělý.

hlava

Mohutná, brachycefalického typu, silná kůže na hlavě je volná. Tvarově připomíná podlouhlý kónus. Proporce lebka – čenichová partie je 60 - 40% (6:4). Šířka lebky představuje 3/5 z celkové délky hlavy.

Lebeční oblast

Lebka: Podélně o příčně lehce konvexní, i když čelní kost je spíše rovná. Šířka a délka jsou velmi podobné. Jařmový oblouk velmi silně vyjádřený, silně vyvinuté spánkové a žvýkací svaly, ale nevyčnívají. Týlní hrbol je málo vyjádřený.

Stop: výrazný, ale ne přehnaný. Střední rýha mezi nadočnicovými oblouky je výrazná a zaujímá přibližně dvě třetiny lebky. Lícní a lebeční linie jsou souběžné nebo lehce konvergentní.

Čenichová partie:

Nosní houba: Široká, silně pigmentovaná. Je ve stejné linii jako hřbet nosu. Špička čenichu lehce ustupuje vzhledem k přednímu okraji pysků. Nosní otvory jsou široce otevřené umožňující snadné dýchání.

Tlama: Kratší než lebka. Normálně tvoří 40% celé hlavy. Šířka odpovídá 2/3 lebky. Má široký základ a lehce se zužuje směrem k nosní houbě. Hřbet nosu je plochý, jeho profil rovný, bez klenutí nebo proláklin.

Pysky: Horní pysky nepříliš visí, a v jejich spojení při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno V. Pysky se lehce sbíhají. Vnitřek pysků je tmavý.

Čelisti/Zuby: Nůžkový skus. Připouští se klešťový skus, i když není žádoucí, protože způsobuje vyšší opotřebení chrupu. Připouští se i lehký předkus. Špičáky jsou posazeny široko od sebe. Zuby jsou široké, u kořene velmi silné, stoličky jsou velké, řezáky malé, spodní špičáky dobře vyvinuté a správně zasazené.

Oči: Lehce oválné, středně velké až velké, daleko od sebe, poměrně malé, ani vpadlé ani vystouplé. Víčka jsou černě pigmentovaná a dobře přiléhající, nikdy nejsou povolená. Barva je od tmavě kaštanové až po středně kaštanovou, podle barvy srsti. Nikdy nejsou světlé.

Uši: Středně velké, nasazené daleko od sebe, porostlé jemnou a krátkou srstí, volně visící po stranách hlavy. Mohou být složené dozadu do tvaru růže. Jsou nasazené v bodě lehce nad prodloužením očí. Uši posazené vysoko a blízko u sebe jsou atypické. V zemích, kde se povoluje kupírování, jsou kupírované uši neseny vztyčené.

Krk: Poněkud kratší než je celková délka hlavy. Na spodní straně krku je kůže volná a tvoří malý lalok. Krk je mohutný, rovný, válcovitého tvaru a velmi svalnatý.

Trup: Linie trupu je dlouhá, trup je široký, hluboký, délka přesahuje kohoutkovou výšku o 18 - 20%, přičemž tento rozdíl je výraznější u fen. Slabiny jsou málo vyjádřené.

Horní linie: Rovná, bez deformací, držená dobře vyvinutými, ale málo viditelnými svaly. Lehce stoupá od kohoutku k zádi. Nikdy nemá být sedlovitě pronesená ani klenutá.

Záď: střední, široká a zaoblená. Nemá být dlouhá, protože by omezovala v pohybu. Feny mají záď obvykle širší.

Hrudník: široký, s dobře vyjádřeným předhrudím. Hloubka hrudníku má z profilu i zepředu dosahovat nejméně k loktům. Obvod hrudníku obvykle odpovídá kohoutkové výšce plus 45%. Žebra jsou dobře klenutá.

Spodní linie: Lehce stoupá, nikdy neklesá.

OCAS: V nasazení silný, ke špičce se zužuje a nemá přesáhnout hlezno. Středně vysoké nasazení ocasu. Při vzrušení je nesen ve tvaru šavle, nezatáčí se ani se nepřibližuje ke hřbetu. V klidu se odklání ke straně s lehce zahnutou špičkou.

Končetiny:

HRUDNÍ končetiny:

Plece: Správný sklon.

Končetiny: Správně úhlené, s dokonale kolmým předloktím, rovné, se širokými kostmi a dobrým svalstvem.

Lokty: Nemají se přibližovat k žebrům ani rozevírat ven. Vzdálenost lokte od země je obvykle 50% celkové výšky u psů a o něco kratší u fen.

Nadprstí: Velmi pevné a lehce skloněné.

Přední tlapy: Kočičí tlapy s klenutými prsty, nepříliš těsně uzavřené. Polštářky na tlapách jsou velmi vyvinuté a černé. Drápy jsou tmavé, bílé drápy jsou nežádoucí, i když mohou být světlejší podle barvy srsti.

pánevní končetiny: Silné a rovnoběžné při pohledu zezadu. Stehna: dlouhá a velmi svalnatá. Úhlení není příliš výrazné, ale ani příliš nevýrazné.

Hlezno: Vždy nízko postavené.

Zadní tlapy: Poněkud delší než přední, podobných vlastností.

pohyb: Prostorný, energický a pružný. Krok má být dlouhý. Držení ocasu je nízké, hlava se téměř nezvedá nad hřbetní linii. Ve střehu je hlava zvednutá a ocas vztyčený.

Kůže: Silná a pružná. Volná na krku a kolem něj. Je-li pes ve střehu, kůže na hlavě tvoří několik souměrných záhybů, jejichž osou je střední čelní rýha.

oSrstění:

Druh srsti: krátká, hrubá, dobře přiléhající, na dotek drsná, bez podsady (někdy se může objevit na krku a stehnech). Velmi krátká a jemná srst na uších, poněkud delší na kohoutku a nahoře na stehnech zezadu.

barva: Žíhaná ve všech odstínech, od velmi teplé tmavé až k velmi světlešedé nebo plavé.

Plavá ve všech odstínech až k pískové.

Bílá barva se může objevit na hrudi, na krku nebo hrdle, na prstech tlap, ale je žádoucí, aby jí bylo co nejméně.

Maska vždy černá, nepřesahuje výšku očí.

Výška a váha:

Kohoutková výška: psi 60-65 cm

feny: 56-61 cm

U velmi typických jedinců je přijatelná tolerance 1 cm nahoru i dolů.

Minimální váha: psi 50 kg

feny 40 kg

Vady: Jakákoliv odchylka od uvedených bodů se považuje za vadu; její závažnost posuzuje podle stupně odchylky od standardu.

Lehké chyby:

· Příliš záhybů v krajině lebeční a lícní, které však nepozměňují výraz.

· Klešťový skus.

Těžké vady:

· Hlava nemá stanovené proporce

· Linie lebka – hřbet nosu jsou velmi konvergentní (nadměrný stop, příliš vyjádřený)

· Maska přesahuje výšku očí

· Přední nohy a tlapy vytočené ven nebo dovnitř

· Příliš visící pysky

· Stejná výška záď – kohoutek

· Nadměrný lalok

· Povolená víčka

· Nosní hřbet klenutý

· Velmi malé nebo nadměrné úhlení

· Spodní linie klesá

· Málo hluboký hrudník

· Nesprávný postoj. Vysoko nasazený ocas. Tenký ocas.

Velmi těžké vady:

· Čtvercový formát

· Trojúhelníková hlava, úzká, nemá kubický tvar

· Lehký vzhled

· Zakroucený ocas, velmi tenký, stejně silný po celé délce nebo deformovaný

· Velmi malá nebo příliš vysoká postava

· Hřbetní linie pronesená nebo klenutá. Malé předhrudí. Slabý hrudník. Málo klenutá žebra.

· Chybějící záhyby na hlavě v lebeční a lícní partii. Napnutá a nepružná kůže.

· Světlé oči (žluté). Oči příliš u sebe nebo šikmé, vystouplé nebo zapadlé.

· Přílišný předkus.

· Chybí některý ze zubů (kromě P 1 – premolárů).

· Uši velmi vysoko posazené.

· Kulatá nebo vyklenutá lebka.

· Divergující linie lebka – tlama

· Srst plochá a jemná

· Chudá maska

· Dlouhý krk, málo mohutný

Diskvalifikující vady:

· Nevyrovnaná povaha a jakýkoliv náznak agresivity

· Depigmentovaná nosní houba nebo sliznice

· Úplně chybí maska

· Nežádoucí bílé skvrny

· Podkus

· Záď nižší než kohoutek, hřbetní linie klesá

· Amputovaný – kupírovaný ocas

· Monorchidní nebo kryptorchidní jedinci (jedinci s jedním varletem nebo s nevyvinutými varlaty)

· Málo rozvinutá hruď

POZNÁMKA: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, zcela uložená v šourku.

Zajímají Vás bližší informace právě k této stránce?
Napište si o ně.