Hlavní sponzor
MC CZ 2004

Domů
Nahoru
Moloss v nouzi
Vaše názory
Mapa stránek

ČMKU

ČKS

Stránka opuštěných psů:

Neapolský mastin patří mezi italské legendy, jeho naprosto neobvyklý vzhled budí vždy velkou pozornost. Všeobecně však patří pravděpodobně k nejkomplikovanějším psům - pro svoji mimořádnou mohutnost a lymfatičnost může mít zdravotní problémy, a díky svému původnímu určení (pes na osobní ochranu) není ani jeho výchova příliš snadná, vyžaduje láskyplnou důslednost. Kdo však jednou přijde mastinovi na chuť, k jinému plemenu už nepřilne. Při správné výchově je mastin ideálním rodinným společníkem a kamarádem dětí v rodině.

Standard plemene Neapolský mastin
(Mastino Napoletano)

Standard FCI č. 197 27.11.1989

ZEMĚ PŮVODU: Itálie

POUŽITÍ: pes ochranný, hlídací

KLASIFIKACE FCI:

skupina II - Pinčové, knírači, molossové, švýcarští salašničtí psi
část 2.1 (molossové dogovití);
Bez zkoušky z výkonu

KRÁTCE Z HISTORIE:

Neapolský mastin je potomkem velkého římského molosského psa, kterého popsal Culumella (1. stol.) ve svém díle De Re Rustica. Římské legie, po jejichž boku bojoval, jej rozšířili po celé Evropě. V ostatních evropských zemích se stal základem pro vznik mnoha dogovitých plemen. V usedlostech na úpatí Vesuvu a všeobecně v okolí Neapole přežíval po mnoho staletí. Díky obětavosti a tvrdohlavosti skupiny kynologů započala roku 1947 opět jeho cílená plemenitba.

CELKOVÝ VZHLED PSA:

Těžký, mohutný, podsaditý a velký pes, jehož délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku o 10%. Délka hlavy odpovídá 3/10 výšky v kohoutku. Poměr lebka:tlama odpovídá 2:1

CHOVÁNÍ A CHARAKTER:

Povaha silná, věrná, není bezdůvodně agresivní, nekouše bezdůvodně, je obráncem osob a majetku, je stále bdělý, inteligentní, ušlechtilý a majestátní

HLAVA:

Lebka masivní, v lících široká, její celková délka dosahuje cca 3/10 kohoutkové výšky. Kůže bohatá s vráskami a záhyby, z nichž nejtypičtější a nejzřetelnější vychází z vnějšího koutku oka a probíhá až ke koutku tlamy. Horní linie lebky a tlamy jsou paralelní.

Lebeční část: Lebka je široká, plochá zvláště mezi ušima a při pohledu zpředu lehce vypouklá v přední části. Šířka mezi oběma jařmovými oblouky přesahuje polovinu celkové délky hlavy. Jařmové oblouky jsou výrazné, avšak s plochými svaly. Nadočnicové oblouky jsou vyvinuté, lebeční šev na čele patrný, týlní hrbol jen lehce naznačený.
Stop: dobře vyjádřen

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Čenich: Ve stejné linii jako hřbet nosu a nesmí přečnívat přes přední vertikální linii pysků, musí být objemný s velkými a dobře otevřenými nosními otvory. Jeho pigmentace odpovídá celkovému zbarvení psa, tj. černý čenich u černých jedinců, tmavý u ostatních barev a hnědý u mahagonových.

Tlama: je velmi široká a hluboká, její dílka odpovídá délce hřbetu nosu a rovná se 1/3 celkové délky hlavy. Boční linie jsou paralelní, takže dávají tlamě při pohledu zpředu kvadratický tvar.

Pysky: těžké, masité a silné. Horní pysky při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno "V". Spodní linie tlamy je z boku tvořena horními pysky. Jejich nejnižší bod je koutek s viditelnou sliznicí na kolmici spuštěné z vnějšího koutku oka.

Čelist: silná a robustní se silnými kostmi, se zubními oblouky dobře na sebe dosedajícími. Čelist musí být široká.

Zuby: bílé, stejnoměrně vyvinuté, pravidelně řazené, v plném počtu. Nůžkový skus, tzn. řezáky horní čelisti se lehce dotýkají svojí zadní částí přední části řezáků dolní čelisti a v čelisti jsou usazeny kolmo, nebo klešťový skus, tzn. horní řezáky se svými vrcholy dotýkají dolních řezáků.

Oči: jsou posazeny daleko od sebe, hledí dopředu a jsou na stejné úrovni. Oči jsou téměř kulaté. Oční bulvy lehce uloženy. Ve srovnání s barvou srsti je duhovka tmavší, ovšem u světlejších odstínů barvy srsti může být i duhovka světlejší.

Uši: v poměru k velikosti psa malé, trojúhelníkové, ploše přiléhají k lícím a jsou nasazené nad jařmovými oblouky. Jsou-li kupírované, tvoří téměř rovnoramenný trojúhelník.

KRK:

Profil: horní linie lehce klenutá.

Tvar: tvar komolého kužele, dobře osvalený. Jeho obvod v polovině jeho délky odpovídá zhruba 8/10 kohoutkové výšky.

Kůže: spodní strana hrdla je bohatá na volnou kůži, která tvoří dvojitý, dobře rozdělený, ale ne příliš malý lalok. Začíná ve výši čelistí a nepřesahuje přes střed krku.

TRUP:

Délka trupu je o 10% větší, než kohoutková výška

Horní linie: horní linie hřbetu je rovná; kohoutek je široký, dlouhý a nepříliš výrazný.

Hřbet: Široký, dlouhý cca 1/3 kohoutkové výšky. Musí dobře přecházet do bederní partie, která musí být dobře osvalená a široká.

Hrudník: prostorný, s dlouhými, dobře klenutými žebry. Obvod hrudníku přesahuje kohoutkovou výšku asi o 1/4.

Záď: široká, silná, svalnatá. Její sklon vzhledem k horizontále odpovídá (měřeno na pánevní kosti) zhruba 30o. Její délka odpovídá 3/10 kohoutkové výšky. Kyčle vystupují tak, že dosahují zhruba k horní linii beder.

Hruď: široká, prostorná, s hrudními svaly dobře vyvinutými. Její šířka je v přímém vztahu se šířkou hrudníku a dosahuje 40-45% kohoutkové výšky. Vrchol hrudní kosti leží na úrovni vrcholu ramenního kloubu.

OCAS:

Široký a tlustý v nasazení; je silný a ke konci se lehce zužuje. Jeho délka dosahuje k hleznu, ale obvykle se kupíruje asi na 2/3 své délky. V klidu je nesen svěšený jako šavle, v pohybu se zvedne vodorovně nebo lehce nad úroveň hřbetu.

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkově při pohledu z profilu i zepředu jsou svislé se silnými kostmi odpovídajícími stavbě těla.

Plece: délka odpovídá asi 3/10 kohoutkové výšky se sklonem 50-60o k vodorovné ose. Osvalení je dobře vyvinuté s dlouhými zřetelně oddělenými svaly. Úhel ramenního kloubu je 105-115°.

Nadloktí: jeho délka je asi 30% kohoutkové výšky. Jeho sklon je cca 55-60° k horizontále a je bohatě osvaleno.

Lokty: pokryté bohatou volnou kůží, nejsou příliš pevně přimknuty ke stěně hrudníku.

Předloktí: jeho délka se téměř rovná délce nadloktí. Je zcela svislé se silnými kostmi a je opatřeno suchým dobře vyvinutým osvalením

Zápěstí: velmi široké, suché a bez otoků nebo zesílení; prodlužuje svislou linii předloktí.

Nadprstí: je ploché a prodlužuje svislou linii předloktí. Jeho sklon kupředu k podložce je cca 70-75°. Jeho délka odpovídá zhruba 1/6 délky končetiny od země až k lokti

Tlapa: kulatá a velká s klenutými a dobře uzavřenými prsty. Polštářky jsou suché, tvrdé a dobře pigmentované. Drápy silné, zahnuté a tmavé.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkově musí být silné a robustní, v rovnováze s velikostí psa a takové, aby zaručovaly vydatný pohyb kupředu.

Stehno: je dlouhé cca 1/3 kohoutkové výšky a se sklonem k horizontále cca 60° . Je široké se silnými, plasticky vystupujícími, ale jasně mezi sebou oddělenými svaly. Stehno a pánev svírají úhel cca 90°.

Lýtko: o poněkud kratší než stehno, sklon 50-55°. Silně vyvinuté kosti jsou opatřeny dobře viditelným osvalením..

Koleno: úhel mezi stehnem a holení je cca 110 až 115°.

Hlezno: vzhledem k délce lýtka velmi dlouhé, jeho délka odpovídá zhruba 2,5/10 kohoutkové výšky. Hlezno tvoří úhel 140 až 145°.

Nadprstí: robustní a suché, téměř válcového tvaru; zcela svislé. Délka odpovídá zhruba 1/4 kohoutkové výšky. Případné paspárky se musí odstranit.

Tlapa: menší než u hrudní končetiny, kulatá s dobře uzavřenými prsty. Polštářky suché a tvrdé, pigmentované. Drápy silné, zahnuté a tmavé.

POHYB:

Představuje jeden z typických znaků plemene. Při kroku se podobá kočkovitým šelmám jako u lva, pohyb je pomalý a připomíná medvěda. Při klusu je typický silný odraz vzadu a prostorný pohyb vpředu. Pes cválá jen zřídka. Obvyklý druh pohybu je krok a klus. Toleruje se mimochod.

KŮŽE:

Silná, volná a bohatá po celém těle, především na hlavě, kde tvoří četné záhyby a vrásky, a na spodní straně krku, kde tvoří dvojitý lalok.

OSRSTĚNÍ:

Vlastnosti srsti: srst lesklá, tvrdá a hrubá, hustá, všude stejné délky a stejnoměrně hladce přiléhající, tenká a nejvýše 1.5 cm dlouhá. Nesmí mít žádný náznak praporců.

Barva: přednost se dává: šedé, olověné a černé, ale také hnědá, plavá a sytě žlutá (jelení červeň), někdy s malými bílými skvrnami na hrudi a špičkách prstů. Jakákoliv barva může být žíhána. Barevné odstíny oříškově hnědá, holubí šedá a špinavě žlutá se tolerují.

VÝŠKA A VÁHA

Kohoutková výška:
psi 65 - 75 cm; feny 60 - 68 cm
Přijatelná tolerance nahoru i dolů 2 cm.

Váha: psi 60 - 70 kg; feny 50 - 60 kg

VADY:

Každá odchylka od výše uvedených bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.

TĚŽKÉ VADY:

Vyslovený předkus, ocas stočený jako chobot; velikost mimo uvedené meze.

DISKVALIFIKUJÍCI VADY:

Podkus; vyslovená sbíhavost a rozbíhavost linie lebky a tlamy; nosní hřbet vydutý nebo vypouklý nebo silně zkrácený; celková depigmentace čenichu; oboustranná naprostá depigmentace očních víček; oči různých barev; šilhavost; absence vrásek, záhybů nebo laloku; ztráta ocasu nebo přílišné zkrácení, zalomení či znetvoření ocasu bez ohledu na to, zda se jedná o vadu vrozenou nebo získanou; velmi rozšířené bílé skvrny; bílé znaky na hlavě.

Pozn: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku

Zajímají Vás bližší informace právě k této stránce?
Napište si o ně.

Oficiální stránka italského klubu + mezinárodního klubu ATIMaNa