| Původ:
Španělsko Datum
zveřejnění platného
originálního standardu:
04/06/2001
Použití: obranář
a hlídací pes (pro hlídání
hovězího dobytka)
Klasifikace FCI: Skupina
II pinčové a knírači-
molossové – horští psi a
švýcarští horští a
salašničtí psi.
Část
2.1: Molossové, dogovití
Krátce
z historie:
Molossoidní pes,
původem z Kanárských ostrovů
(Tenerife a Gran Canaria). Vznikl
křížením prehispánského
pastýřského psa
„Majonero“, pocházejícího
z Kanárských ostrovů, s
molossoidními psy, kteří byli
na ostrovy přivezeni.
Tímto křížením vznikla
národní skupina dogovitých
psů, kteří jsou střední
velikosti, barvy žíhané
tygrované nebo plavé s bílými
skvrnami, robustní konstituce,
příznačné pro molos ského
psa, ale přitom jsou hbití a
silní, velmi temperamentní,
otužilí, povahou čilí a
věrní.
V 16. a 17. století se počet
těchto psů značně zvýšil;
existují o tom četné zmínky v
historické literatuře a ve
sbírkách královských
nařízení, kde se vysvětluje,
jakou úlohu tito psi mají –
jsou určeni hlavně k vedení a
hlídání stád dobytka, a
rovněž pro potřeby řezníků,
kterým pomáhali ovládat
dobytek.
Celkový
vzhled:
Molossoidní pes
střední velikosti, celkově
harmonický, z profilu
pravoúhlý, s černou maskou.
Robustní a správných
proporcí. Je lehce
obdélníkový, trup je delší
než kohoutková výška; tato
tendence je poněkud
zřetelnější u fen.
Temperament
/ chování:
Tento pes má
vážný vzhled a pozorný
pohled. Má mimořádné vlohy
pro hlídání a tradičně pro
vedení a ovládání stád
dobytka. Jeho temperament je
vyrovnaný, je sebejistý.
Těžký a silný štěkot. V
rodině je mírný (trpělivý) a
ušlechtilý, velmi láskyplný
ke svému pánovi, ale vůči
cizím je nedůvěřivý.
Velmi sebejistý výraz,
vznešená povaha a trochu si
udržuje odstup. Je-li v
pohotovosti, jeho počínání je
velmi rozhodné a pohled bdělý.
Hlava
Mohutná,
brachycefalického typu, silná
kůže na hlavě je volná.
Tvarově připomíná podlouhlý
kónus. Proporce lebka –
čenichová partie je 60 - 40%
(6:4). Šířka lebky
představuje 3/5 z celkové
délky hlavy.
Lebeční oblast
Lebka: Podélně
o příčně lehce konvexní, i
když čelní kost je spíše
rovná. Šířka a délka jsou
velmi podobné. Jařmový oblouk
velmi silně vyjádřený, silně
vyvinuté spánkové a žvýkací
svaly, ale nevyčnívají.
Týlní hrbol je málo
vyjádřený.
Stop: výrazný,
ale ne přehnaný. Střední
rýha mezi nadočnicovými
oblouky je výrazná a zaujímá
přibližně dvě třetiny lebky.
Lícní a lebeční linie jsou
souběžné nebo lehce
konvergentní.
Čenichová partie:
Nosní houba: Široká,
silně pigmentovaná. Je ve
stejné linii jako hřbet nosu.
Špička čenichu lehce ustupuje
vzhledem k přednímu okraji
pysků. Nosní otvory jsou
široce otevřené umožňující
snadné dýchání.
Tlama: Kratší
než lebka. Normálně tvoří
40% celé hlavy. Šířka
odpovídá 2/3 lebky. Má
široký základ a lehce se
zužuje směrem k nosní houbě.
Hřbet nosu je plochý, jeho
profil rovný, bez klenutí nebo
proláklin.
Pysky: Horní
pysky nepříliš visí, a v
jejich spojení při pohledu
zpředu tvoří obrácené
písmeno V. Pysky se lehce
sbíhají. Vnitřek pysků je
tmavý.
Čelisti/Zuby:
Nůžkový skus. Připouští se
klešťový skus, i když není
žádoucí, protože způsobuje
vyšší opotřebení chrupu.
Připouští se i lehký
předkus. Špičáky jsou
posazeny široko od sebe. Zuby
jsou široké, u kořene velmi
silné, stoličky jsou velké,
řezáky malé, spodní
špičáky dobře vyvinuté a
správně zasazené.
Oči: Lehce
oválné, středně velké až
velké, daleko od sebe, poměrně
malé, ani vpadlé ani
vystouplé. Víčka jsou černě
pigmentovaná a dobře
přiléhající, nikdy nejsou
povolená. Barva je od tmavě
kaštanové až po středně
kaštanovou, podle barvy srsti.
Nikdy nejsou světlé.
Uši: Středně
velké, nasazené daleko od sebe,
porostlé jemnou a krátkou
srstí, volně visící po
stranách hlavy. Mohou být
složené dozadu do tvaru růže.
Jsou nasazené v bodě lehce nad
prodloužením očí. Uši
posazené vysoko a blízko u sebe
jsou atypické. V zemích, kde se
povoluje kupírování, jsou
kupírované uši neseny
vztyčené.
Krk:
Poněkud kratší než je
celková délka hlavy. Na spodní
straně krku je kůže volná a
tvoří malý lalok. Krk je
mohutný, rovný, válcovitého
tvaru a velmi svalnatý.
Trup:
Linie trupu je
dlouhá, trup je široký,
hluboký, délka přesahuje
kohoutkovou výšku o 18 - 20%,
přičemž tento rozdíl je
výraznější u fen. Slabiny
jsou málo vyjádřené.
Horní linie:
Rovná, bez deformací, držená
dobře vyvinutými, ale málo
viditelnými svaly. Lehce stoupá
od kohoutku k zádi. Nikdy nemá
být sedlovitě pronesená ani
klenutá.
Záď: střední,
široká a zaoblená. Nemá být
dlouhá, protože by omezovala v
pohybu. Feny mají záď obvykle
širší.
Hrudník:
široký, s dobře vyjádřeným
předhrudím. Hloubka hrudníku
má z profilu i zepředu
dosahovat nejméně k loktům.
Obvod hrudníku obvykle
odpovídá kohoutkové výšce
plus 45%. Žebra jsou dobře
klenutá.
Spodní linie:
Lehce stoupá, nikdy neklesá.
OCAS:
V nasazení silný,
ke špičce se zužuje a nemá
přesáhnout hlezno. Středně
vysoké nasazení ocasu. Při
vzrušení je nesen ve tvaru
šavle, nezatáčí se ani se
nepřibližuje ke hřbetu. V
klidu se odklání ke straně s
lehce zahnutou špičkou.
Končetiny:
HRUDNÍ
končetiny:
Plece: Správný sklon.
Končetiny: Správně úhlené, s
dokonale kolmým předloktím,
rovné, se širokými kostmi a
dobrým svalstvem.
Lokty: Nemají
se přibližovat k žebrům ani
rozevírat ven. Vzdálenost lokte
od země je obvykle 50% celkové
výšky u psů a o něco kratší
u fen.
Nadprstí: Velmi
pevné a lehce skloněné.
Přední tlapy:
Kočičí tlapy s klenu tými
prsty, nepříliš těsně
uzavřené. Polštářky na
tlapách jsou velmi vyvinuté a
černé. Drápy jsou tmavé,
bílé drápy jsou nežádoucí,
i když mohou být světlejší
podle barvy srsti.
PÁNEVNÍ končetiny:
Silné a rovnoběžné při
pohledu zezadu. Stehna: dlouhá a
velmi svalnatá. Úhlení není
příliš výrazné, ale ani
příliš nevýrazné.
Hlezno: Vždy
nízko postavené.
Zadní tlapy: Poněkud
delší než přední, podobných
vlastností.
Pohyb:
Prostorný,
energický a pružný. Krok má
být dlouhý. Držení ocasu je
nízké, hlava se téměř
nezvedá nad hřbetní linii. Ve
střehu je hlava zvednutá a ocas
vztyčený.
Kůže:
Silná a pružná. Volná na krku
a kolem něj. Je-li pes ve
střehu, kůže na hlavě tvoří
několik souměrných záhybů,
jejichž osou je střední
čelní rýha.
OSrstění:
Druh srsti:
krátká, hrubá, dobře
přiléhající, na dotek drsná,
bez podsady (někdy se může
objevit na krku a stehnech).
Velmi krátká a jemná srst na
uších, poněkud delší na
kohoutku a nahoře na stehnech
zezadu.
barva: Žíhaná
ve všech odstínech, od velmi
teplé tmavé až k velmi
světlešedé nebo plavé.
Plavá ve všech odstínech až k
pískové.
Bílá barva se může objevit na
hrudi, na krku nebo hrdle, na
prstech tlap, ale je žádoucí,
aby jí bylo co nejméně.
Maska vždy černá, nepřesahuje
výšku očí.
Výška
a váha:
Kohoutková výška:
psi 60-65 cm
feny: 56-61 cm
U velmi typických jedinců je
přijatelná tolerance 1 cm
nahoru i dolů.
Minimální váha:
psi 50 kg
feny 40 kg
Vady:
Jakákoliv odchylka od uvedených
bodů se považuje za vadu; její
závažnost posuzuje podle
stupně odchylky od standardu.
Lehké
chyby:
Příliš záhybů v krajině
lebeční a lícní, které však
nepozměňují výraz.
Klešťový skus.
Těžké
vady:
Hlava nemá stanovené
proporce
Linie lebka – hřbet nosu jsou
velmi konvergentní (nadměrný
stop, příliš vyjádřený)
Maska přesahuje výšku očí
Přední nohy a tlapy vytočené
ven nebo dovnitř
Příliš visící pysky
Stejná výška záď –
kohoutek
Nadměrný lalok
Povolená víčka
Nosní hřbet klenutý
Velmi malé nebo nadměrné
úhlení
Spodní linie klesá
Málo hluboký hrudník
Nesprávný postoj. Vysoko
nasazený ocas. Tenký ocas.
Velmi
těžké vady:
Čtvercový formát
Trojúhelníková hlava, úzká,
nemá kubický tvar
Lehký vzhled
Zakroucený ocas, velmi tenký,
stejně silný po celé délce
nebo deformovaný
Velmi malá nebo příliš
vysoká postava
Hřbetní linie pronesená nebo
klenutá. Malé předhrudí.
Slabý hrudník. Málo klenutá
žebra.
Chybějící záhyby na hlavě v
lebeční a lícní partii.
Napnutá a nepružná kůže.
Světlé oči (žluté). Oči
příliš u sebe nebo šikmé,
vystouplé nebo zapadlé.
Přílišný předkus.
Chybí některý ze zubů (kromě
P 1 – premolárů).
Uši velmi vysoko posazené.
Kulatá nebo vyklenutá lebka.
Divergující linie lebka –
tlama
Srst plochá a jemná
Chudá maska
Dlouhý krk, málo mohutný
Diskvalifikující
vady:
Nevyrovnaná povaha a
jakýkoliv náznak agresivity
Depigmentovaná nosní houba nebo
sliznice
Úplně chybí maska
Nežádoucí bílé skvrny
Podkus
Záď nižší než kohoutek,
hřbetní linie klesá
Amputovaný – kupírovaný ocas
Monorchidní nebo kryptorchidní
jedinci (jedinci s jedním
varletem nebo s nevyvinutými
varlaty)
Málo rozvinutá hruď
POZNÁMKA:
Psi musí mít dvě
očividně normálně vyvinutá
varlata, zcela uložená v
šourku.
|
